
Základní sazba DPH 21 % v ČR, osvobození u dodání do jiného členského státu s platným DIČ a u vývozu, včetně požadovaných dokladů.
Stav: září 2026. Tento text popisuje českou úpravu daně z přidané hodnoty (DPH) a vychází ze situace, kdy nákladní vozidlo prodává podnik se sídlem v České republice, který je plátcem DPH.
Prodej nákladního vozidla je dodáním zboží, na které se uplatní základní sazba daně ve výši 21 %. Sazby stanoví § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále „ZDPH“): ve znění účinném od 1. 1. 2026 rozlišuje „základní sazbu daně ve výši 21 %“ a „sníženou sazbu daně ve výši 12 %“.
Uspořádání sazeb se změnilo k 1. lednu 2024. Podle Informace Generálního finančního ředitelství ke změnám sazeb DPH od 1. 1. 2024 zůstala základní sazba na 21 %, zatímco dosavadní dvě snížené sazby (15 % a 10 %) byly zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, sloučeny do jedné snížené sazby 12 %. Základní sazba 21 % tedy platí nepřerušeně a je to sazba rozhodná pro nákladní vozidla.
Prodá-li plátce nákladní vozidlo kupujícímu v tuzemsku, jde o zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku a uplatní se základní sazba 21 %. § 47 ZDPH váže sazbu na samotné zdanitelné plnění, nikoli na postavení kupujícího – na povinnosti prodávajícího se tedy nic nemění podle toho, komu prodává.
Rozšířený omyl říká, že při prodeji jinému podniku se DPH neúčtuje. Tak to není. Plnění je zdanitelné i v obchodu mezi podniky; rozdíl je pouze na straně kupujícího. Je-li kupující plátcem, uplatní nárok na odpočet daně: podle § 72 odst. 1 ZDPH je „plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci své ekonomické činnosti použije pro účely uskutečňování“ zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku a dalších plnění tam vyjmenovaných. Podmínkou pro uplatnění odpočtu je podle § 73 odst. 1 písm. a) ZDPH „mít daňový doklad“.
Pro kupujícího plátce je daň tímto způsobem hospodářsky neutrální, dlužena je ale přesto – a to prodávajícím. Praktický důsledek pro vyjednávání: ještě před přislíbením ceny si vyjasněte, zda je dohodnutá cena bez daně, nebo s daní. U ceny bez daně k ní přistupuje daň ve výši 21 % základu daně.
Prodává-li plátce nákladní vozidlo soukromé osobě v tuzemsku, uplatní se rovněž základní sazba 21 %. Rozdíl je opět jen na straně kupujícího: soukromá osoba není plátcem, a nárok na odpočet daně podle § 72 ZDPH jí proto nepřísluší. Pro prodávajícího je zatížení plnění stejné jako v obchodu mezi podniky.
Dodání zboží do jiného členského státu je za splnění podmínek osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně podle § 64 ZDPH. Finanční správa k tomu uvádí dvě základní podmínky: kupující musí být osobou registrovanou k dani v jiném členském státě s platným daňovým identifikačním číslem (DIČ) a zboží musí být skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.
Po novele zákona účinné od 1. září 2020 (unijní „quick fixes“) přistoupily další požadavky. Informace GFŘ k této novele uvádí, že „k dosavadním hmotněprávním podmínkám musí nově plátce znát daňové identifikační číslo pořizovatele zboží“ a „uvést dodání zboží v souhrnném hlášení“. DIČ pořizovatele „by měl plátce (dodavatel) znát nejpozději k okamžiku, ke kterému vznikla povinnost přiznat dodání do jiného členského státu osvobozené od daně“. Není-li DIČ pořizovatele k tomuto okamžiku plátci známo, „nemůže uplatnit osvobození od daně u dodání zboží do jiného členského státu a dodání zboží podléhá DPH“.
Chybějící nebo neověřené DIČ kupujícího tedy není formalitou, kterou lze doplnit později: bez něj je dodání zdanitelné se sazbou 21 %.
Finanční správa uvádí, že dodavatel má DIČ odběratele vydané jiným členským státem uvést a ověřit jeho platnost, a to buď přímo na serveru Evropské komise, nebo prostřednictvím českého správce daně. K ověření slouží systém VIES.
Podle oficiální stránky Evropské unie k VIES nejde o databázi, ale o vyhledávač („VIES … is a search engine (not a database) owned by the European Commission“), který vrací pouze odpověď, zda údaje k danému DIČ existují (valid), či neexistují (invalid). Stránka k tomu doporučuje: „It is recommended that you keep track of your validation in case of tax control.“ Výsledek ověření si proto uložte ke kopii daňového dokladu, a to v časové blízkosti dodání.
Osvobození stojí a padá na tom, že zboží skutečně opustilo tuzemsko a bylo dopraveno do jiného členského státu. Informace GFŘ k novele z roku 2020 v této souvislosti odkazuje na „kombinaci důkazů uvedených v čl. 45a odst. 1 nařízení č. 282/2011“, která zakládá domněnku, že podmínka přepravy byla splněna.
Konkrétní skladbu důkazních prostředků posuzuje správce daně a tento článek proto neuvádí uzavřený výčet dokladů. Praktické pravidlo zní: doklady o přepravě shromažďujte k okamžiku předání vozidla, ne až při případné kontrole.
Dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani se vykazuje v souhrnném hlášení podle § 102 ZDPH. Podle stránky Finanční správy Podávání souhrnného hlášení od roku 2010 a dále se souhrnné hlášení podává „výhradně v elektronické podobě“ (§ 102 odst. 3 ZDPH) a u dodání zboží ve lhůtě „25 dnů po skončení kalendářního měsíce“ (§ 102 odst. 5 ZDPH).
Osvobození podle § 64 ZDPH předpokládá kupujícího, který je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. Soukromá osoba tuto podmínku nesplňuje, osvobození se proto neuplatní a plnění se zdaní v tuzemsku základní sazbou 21 % – stejně jako prodej kupujícímu v České republice.
U nových dopravních prostředků platí v rámci EU zvláštní pravidla, která tento článek nerozebírá. U ojetých nákladních vozidel nejsou zpravidla relevantní; u vozidla téměř nového si postup ověřte u daňového poradce.
Míří-li nákladní vozidlo do země mimo Evropskou unii, jde o vývoz zboží podle § 66 ZDPH. Informace GFŘ o uplatňování zákona o DPH u vývozu zboží uvádí, že „vývoz zboží, přeprava a služby přímo vázané na vývoz zboží jsou považovány za plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně podle § 63 odst. 1 písm. c) resp. f)“.
Tatáž informace vyjmenovává hmotněprávní podmínky osvobození:
Mezi těmito podmínkami není registrace kupujícího k dani – na rozdíl od dodání do jiného členského státu tu tedy DIČ kupujícího roli nehraje.
Podle citované informace GFŘ se při elektronickém celním prohlášení výstup zboží prokazuje „rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země“, konkrétně elektronickou zprávou celního úřadu obsahující potvrzení výstupu. Bylo-li celní prohlášení podáno ústně, prokazuje se výstup „jinými důkazními prostředky“; informace zde zmiňuje například výstupní souhrnné celní prohlášení, kopii dodacího listu podepsaného příjemcem mimo EU a doklady o přepravě potvrzující výstup.
| Případ | DPH | Právní základ | Co je třeba doložit |
|---|---|---|---|
| Prodej v tuzemsku (podnik i soukromá osoba) | Zdanitelné plnění, základní sazba 21 % | § 47 ZDPH | Daňový doklad s vyčíslenou daní; kupující plátce uplatní odpočet podle § 72 a § 73 ZDPH |
| Dodání do jiného členského státu osobě registrované k dani | Osvobozeno od daně s nárokem na odpočet | § 64 ZDPH | DIČ pořizovatele z jiného členského státu (ověřené ve VIES), skutečná přeprava do jiného členského státu, vykázání v souhrnném hlášení |
| Dodání soukromé osobě v jiném členském státě | Zdanitelné plnění v tuzemsku, 21 % | § 64 ZDPH (podmínka registrace kupujícího k dani není splněna) | Daňový doklad s vyčíslenou daní |
| Vývoz do třetí země | Osvobozeno od daně s nárokem na odpočet | § 66 ZDPH, § 63 odst. 1 písm. c) ZDPH | Propuštění do celního režimu vývoz (či jiného uvedeného režimu), přeprava z tuzemska do třetí země, prokázaný výstup zboží rozhodnutím celního úřadu |
Takzvaná daň z přirážky – zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi – je upravena v § 90 ZDPH a míří na obchodníky, tedy na profesionální další prodej. Obchodníkem je podle § 90 odst. 1 ZDPH „plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která v rámci uskutečňování ekonomické činnosti pořizuje nebo dováží použité zboží“; použitým zbožím se rozumí „hmotný movitý majetek, který je vhodný k dalšímu použití v nezměněném stavu nebo po opravě“.
Režim lze podle § 90 odst. 2 ZDPH použít jen tehdy, bylo-li zboží obchodníkovi dodáno od vymezeného okruhu osob – zejména od osoby nepovinné k dani, od osoby uplatňující režim pro malé podniky, od osoby, jejíž dodání je osvobozeno podle § 62 ZDPH, nebo od jiného obchodníka, který sám zvláštní režim uplatnil. Podle § 90 odst. 3 ZDPH je pak „základem daně … přirážka snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi prodejní cenou obchodníka a pořizovací cenou tohoto zboží.“
Dvě věci se přitom pravidelně přehlížejí:
Pro podnik, který prodává nákladní vozidlo z vlastního dlouhodobého majetku, tedy zvláštní režim zpravidla nepřichází v úvahu: nesplňuje vymezení obchodníka ani podmínky § 90 odst. 2 ZDPH. Relevantní je pro autobazary a obchodníky s ojetými vozidly.
Prodej nákladního vozidla do zahraničí · Odpisy nákladního vozidla · Doklady pro prodej nákladního vozidla · Bezplatné ocenění vozidla
Zdroje: zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 47, § 64, § 66, § 72, § 73, § 90, § 102); Informace GFŘ ke změnám sazeb DPH od 1. 1. 2024 (zákon č. 349/2023 Sb.); Informace GFŘ k novele zákona o DPH s účinností od 1. září 2020; Informace GFŘ o uplatňování zákona o DPH u vývozu zboží; stránky Finanční správy k souhrnnému hlášení a k vybraným ustanovením zákona; oficiální stránka Evropské unie k systému VIES. Zdroje ověřeny v září 2026.
Tento článek je obecnou informací, nikoli daňovým poradenstvím. Jednotlivý případ – zejména posouzení místa plnění, podmínek osvobození a rozsahu důkazních prostředků – vyjasněte s daňovým poradcem nebo se svým finančním úřadem.
Více praktických znalostí o prodeji, ocenění a dokumentech.
Stačí malý technický průkaz, stav tachometru a fotografie. Prověření obchodníci podávají závazné nabídky, Vy rozhodujete – zdarma a s truckoo jako smluvním partnerem.